čtvrtek 28. srpna 2014

3 věci, které jsem se na Islandu naučil

Island pro mě nebyl jenom dovolenou, kde vypnu a budu si užívat každé chvilky. Naučil jsem se i nějaké věci, které se mi v budoucnu určitě hodí, a které mě určitě ovlivní v následujícím životě. 

Řízení velkého auta

Na Islandu jsme autem najeli okolo 2 800 km. Střídal jsem se za volantem s Vláďou. Ti co sledovali blog pozorně, tak ví, že jsme stačili vystřídat dvě auta. Prvních pár dní jsme jezdili Chevroletem Suburban a na zbytek pobytu jsme z autopůjčovny dostali GMC Yukki XXL. Jednalo se téměř o totožné auto, jen GMC bylo novější a mělo lepší výbavu včetně DVD přehrávače.



Chevrolet Suburban
GMC Yukki XXL


Nikdy předtím jsem žádné americké auto neřídil. Novinkou pro měl byl i automat, chlápek v autopůjčovně ze mě měl docela srandu, když mi vše vysvětloval. Ani jsem nikdy nevezl 7 lidí najednou a už vůbec jsem neřidil takhle, široké, dlouhé a mohutné velké auto.

Nakonec jsem si na GMC hodně zvyknul a co mi teď doma na mém autě chybí? Automatická převodovka, tempomat a spousta odkládacích přihrádek.

Jsou ale i nějaké věci, bez kterých se obejdu. Chevrolet měl spotřebu okolo 15 litrů, ale v GMC jsme se vyšplhali na průměrných 21 litrů na 100 km, což je při islandských cenách docela masakr a za benzín jsme na islanských benzínkách nechali dost pěněz. Když jsme u těch benzínek, vždy potešilo, když jsme si k benzínu mohli natankovat i kafe jako pozornost :-).

Merino oblečení

Při naší schůzce před islandem v našem kolínském coworkingu se Petra zmínila o tom, že si koupila na nějakou dřívější dovolenou tričko z merino vlny. Nikdy předtím jsem o tomto materiálu neslyšel. Nastudoval jsem si k tomu více, materiál mne zaujal a nakoupil jsem si sebou nějaké oblečení z merino vlny. Byl jsem za to rád, protože bylo opravdu pohodlné, nesmrdělo, zkrátka to bylo moje nejoblíbenější oblečení, které jsem na Islandu nosil. Určitě doporučuji k vyzkoušení.

Stanování

Na nocování ve stanu a spacáku jsem se moc netěšil, ale moc nebylo na výběr. Byl jsem zvyklý spát vždycky po hotelech, penzionech apod. Vždy v pohodlí a teple. Ve stanu jsem spal nárazově jen na různých festivalech, vždy cca 1-2x za rok.

Island mě naučil, že spát ve stanu není tak hrozné a pak mě stanování i začalo bavit. S Nelou a Jirkou jsme už měli stavbu a balení stanu tak zmáknuté, že jsme to zvládli během několika desítek sekund. Ondra nám to jednou měřil a dostal se na 2 minuty a 20 sekund. Osobně si myslím, že jsme to zvládali jindy i rychleji.